Vít Penížek

O Vítkovi

Vítkovi je 47 let a v Libčicích žije 14 let. Sám o nich říká, že se pro něj staly skutečným domovem — především díky lidem, které tu poznal.

Pracuje na České zemědělské univerzitě, kde se věnuje pedologii — vědě o půdě. Půda, jak sám připomíná, může znít banálně, dokud si člověk neuvědomí, že bez ní by nebylo života.

Vedle akademického života vede malou farmu U jezu. „Asi to mám v genech,“ říká. Matka pochází ze starých selských rodů z jižních Čech a zemědělství ho vždy přitahovalo. „Naučí člověka trpělivosti, plánování, učit se z chyb a nevzdávat se. A práci na farmě rozhodně nepovažuji za méně hodnotnou než práci na univerzitě.“

Libčice zná zblízka i díky spolkové činnosti — mezi chovateli, včelaři a později jako zastupitel. Spolek Za Libčice spoluzakládal s Lukášem Reichlem a Zuzkou Bělohradskou. Cílem je rozhýbat projekty, které dnes stojí, a nabídnout věcný přístup k rozvoji města — bez populismu, ale s odvahou pojmenovávat věci.

Zkušenost, která nás formovala

Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Současné vedení sází na drahý marketing a lavičky, aby zakrylo, že se nic velkého nepostavilo. My za sebou výsledky máme, ale i tvrdou lekci z minulosti. Ano, tehdy jsme v dobré víře udělali manažerská rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času řešili jinak a s větší rázností – ať už jde o personální otázky ve škole, nebo o větší tlak na dotažení projektů sportovní haly a koupaliště.

Právě tato zkušenost nás ale formovala. Víme přesně, kde minulé vedení dělalo chyby a kde naopak naráželo na limity tehdejší doby. Nejsme žádný „Liběhrad II." – jsme lidé, kteří zralost a prožitou realitu z radnice propojili s novými vizemi a lidmi, kteří chtějí město konečně rozhýbat, ne ho jen udržovat v provozním režimu.